Zvláštní

Charakteristický se vztahuje ke schopnosti vystihovat zvláštnosti nebo rysy něčeho.

Divný: neobvyklý, podivný, zvláštní, podezřelý, nevhodný, bizarní, zmatený.

Jedinečný je něco, co nemá žádnou jinou stejnou podobu nebo charakteristiku, něco, co je originální a neopakovatelné.

Mimořádný: neobvyklý, nadstandardní, vysoce odlišný od běžného; výjimečný, zvláštní, vynikající.

Nebývalý: mimořádný, neslýchaný, nevídaný, nezvyklý, neobvyklý, nezvyklost.

Neobvyklý je takový, co není běžné, nezvyklé, nekonvenční, netradiční.

Neobyčejný znamená mimořádný, výjimečný, nadprůměrný, vynikající nebo nesourodý.

Neotřelý se odkazuje na něco originálního, nepředvídatelného, nového a zajímavého.

Nevšední: neobvyklé, nezvyklé, netradiční, originální, výjimečné.

Oddělený je něco, co je od sebe fyzicky nebo metafyzicky vzdálené.

Výjimečný, vzácný, jedinečný; něco, co se vyskytuje nebo děje jen jednou.

Originální je něco co je jedinečné a neopakovatelné, co vzniklo bez použití něčeho jiného nebo jako první.

Výjimečný, nevšední, odlišný; charakterizující něco jedinečného.

Podivný je neobvyklý, zvláštní nebo divný.

Pozoruhodný znamená úžasný, ohromující nebo výjimečný. Je to slovo, které se obvykle používá pro popis něčeho, co je velmi zajímavé, neobvyklé nebo významné.

Příznačný se vztahuje k něčemu, co má významnou souvislost s určitou situací nebo činem.

Samostatný znamená nezávislý, samostatný, nezávislý na ostatních, schopný činit vlastní rozhodnutí.

Separátní znamená oddělené, odlišné a nezávislé věci, procesy nebo systémy.

Speciální znamená výjimečný, neobvyklý, vysoce kvalitní nebo zvláštní.

Specifický znamená jasně definovaný, odlišný od obecných, a jasně určený konkrétnímu účelu nebo situaci.

Typický se vztahuje k charakteristickému prvku, který je běžný pro skupinu nebo typ.

(bez definice)

Výjimečný znamená mimořádný, vyčnívající, vysoce nadprůměrný, neobyčejný či nezvyklý.