Nutit

Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

Mít <koho k čemu> znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.